Očima Martina Hekrdly
Slabost silných slov
15.07.2013 18:15
Vlastně už nikoho nemohlo překvapit, když v nedělním vydání rakouského listu Kleine Zeitung předseda TOP 09 a bývalý šéfdiplomat Karel Schwarzenberg napadl konání hlavy státu Miloše Zemana tím nejsilnějším možným způsobem. "Zeman je prvním prezidentem přímo zvoleným občany a myslí si, že mu to automaticky dává větší pravomoci. Tvrdí, že se přísně drží ústavy, není ale prý vázán jejími zvyklostmi. Tuto čistě formální interpretaci ústavy už v minulosti jednou využily různé vlády, aby se dostaly k veškeré moci: v lednu 1933 v Německu a v únoru 1948 v Československu."
Potud Schwarzenberg v rakouských novinách. Po plakátovém číru na jeho hlavě, věru přirozené to úpravě knížecích vlasů, a po verbálním odeslání prezidenta Edvarda Beneše, zločince proti lidskosti, před soud do Haagu (obojí vyhřezlo v zápalu boje o Hrad), asi zkrátka muselo přijít do třetice něco stejně hrozného. Zvláště když pravici pálí jako rozžhavený pohrabáč konec jejího vládnutí rok před řádným termínem voleb a v atmosféře "kriminalizace" politických kšeftů, které jsou, jak známo, ve vyspělých parlamentních demokraciích "zcela běžné".
Čas odstřelovačů
"Vláda odborníků" Jiřího Rusnoka ve Strakově akademii je v takovéto atmosféře snadno srovnatelná s Adolfem Hitlerem, vstupujícím na říšské kancléřství, či s Klementem Gottwaldem, právě se vracejícím z Hradu na Staroměstské náměstí v Praze přeplněné rozjuchanými milicionáři. Miloš Zeman řekl, že ústavní zvyklosti jsou "idiotské", přehlédl jako papír "stojedničkovou" sílu Miroslavy Němcové (ODS) a jmenoval si vládu kamarádů (po staročesku: soudruhů). Netají se, že by rád, aby likvidátoři svobody, demokracie a politiky vůbec (policisté a státní zástupci) dokončili svůj "převrat" a byl zahájen - jak odhalil expremiér Petr Nečas po svém výslechu - "politický proces". Všechno do sebe zapadá jako ta dětská prdýlka na nočník, snad i rozčilující nákup pro Hradní stráž: osmnáct pušek značky CZ 750 Sniper s dostřelem 800 metrů. "Schyluje se k otevřené válce o ústavní pravomoci. Hrad je připraven," napsal žertem deník E15, dobře věda (právě tak jako Karel Schwarzenberg), že jsou věci, o nichž se nežertuje...
Obrana "ústavních zvyklostí" právě před Zemanem je ovšem dokonale směšná. Ústavní zvyklostí vážící se k prezidentské funkci je u nás všechno to, co si předchozí prezidenti zvykli dělat, aniž by byli hned poté ukamenováni. Například u Tošovského vlády 1997-1998 - vedle kuloárně zcela temného štrikování v trojúhelníku Hrad-Arcibiskupský palác-Česká národní banka) - zavedl Václav Havel "vyjednavače o utvoření vlády", který ani nechtěl být (a ani se pak nestal) premiérem (předseda lidovců Josef Lux). Václav Klaus zase pro premiérského pretendenta a šéfa oranžových Stanislava Grosse zavedl (2004) povinnost sto a jednoho poslaneckého podpisu, kterou se teď ohání Němcová, celá modrá. Nu a přímo zvolený prezident Miloš Zeman si zase logicky dovolil zvážit stabilitu takové stojedničky v situaci, kdy ODS v roce 2010 nevyhrála volby, máme nejvíce nezařazených poslanců v celé historii sněmovny a strana LIDEM Karolíny Peake nevzešla z voleb. Myslím, že tato nová "ústavní zvyklost" není tak úplně "idiotská".
Odvykací kúra
Přirovnání k Hitlerovi jsem Zemanovi dlouho přál od chvíle, kdy jako předseda vlády přirovnal v Tel Avivu k témuž nacistickému fýrerovi - k úžasu většiny izraelských novinářů - Jásira Arafata. Dnes ale žasnu, jak slabé, prázdné a trapně účelové je Schwarzenbergovo připlácnutí Zemana k vůdci NSDAP (anebo ke generálnímu tajemníkovi KSČ, tomu Stalinovu poskokovi). Hitler přece dal jméno genocidní "třetí říši", která rozpoutala totální válku, Gottwald byl inspicientem po všech stránkách zadrátovaného režimu, jenž zcela zplanýroval strukturu společnosti; filozofovat nad přemosťováním či porušováním "ducha" a "litery" nacistické nebo stalinistické ústavnosti jednoduše nelze, protože v obou případech rozhodovala krutá praxe (pro nacismus dvanáctiletá, pro komunistický režim hlavně v drsných letech padesátých).
Rusnokova vláda může mít nanejvýš tento "glajchšaltovací", ba "genocidní" plán: kromě sestavení rozpočtu se musí pokusit o restart ekonomiky, vyždímat co nejvíce miliard z evropských fondů, skončit s Drábkovými sKartami, zvážit stupiditu státních maturit, připravit doprovodnou legislativu k Občanskému zákoníku, navýšit zdravotní pojištění i minimální mzdu, dojednat se Švédy gripeny (a Temelín raději přehlédnout), zvýšit počet policistů a - spolu s hasiči - je i slušně zaplatit. Zatím největší známý zločin, jenž se prokazatelně chystá, je umístění Livie Klausové do Bratislavy a Vladimíra Remka do Moskvy. Do Haagu s nimi, k čertu! Jako s tím Benešem, tedy alespoň symbolicky...
Řešení téhle "totality" ujařmující parlamentní demokracii je jednoduché: rozpustit sněmovnu. Anebo - jsou-li osobní příjmy poslanců tak důležité - stačí přečkat živí do příštích svobodných voleb, které nejpozději vypuknou na jaře 2014. S výsledky natolik přesvědčivými, že Miloš Zeman - ba ani Ivo Ištvan - žádnou novou "ústavní zvyklost" anebo "převrat" nevymyslí.
Příliš silná slova jsou slabá, protože obnažující své autory, podněcovatele a přitakávače. Bezděčně přiznávají konec jedné garnitury vládců, "jediné možné cesty", jednoho způsobu myšlení a jedněch "zvyklostí". Právě jim - pomalu, ale jistě - odvykáme.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.